Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Kostel Nejsvětější Trojice v Dublovicích

 

Mnozí lidé najezdí spousty kilometrů, aby si mohli prohlédnout nejrůznější pamětihodnosti, ale často ani netuší, jaké skvosty se skrývají třeba právě v jejich vesnici. My máme to štěstí, že v Dublovicích se zrovna jeden takový skvost nachází. Je jím kostel Nejsvětější Trojice.

Kdy byla tato starobylá stavba založena, nikdo neví, ale z výzkumů vyplynulo, že její počátky sahají až do 12. století. Kostel se tak v průběhu staletí stal tichým svědkem proměňující se tváře vesnice, střídajících se pánů i těch nejobyčejnějších radostí a starostí obyvatel Dublovic. A nejen to. Proměňoval se i sám − byl postupně rozšiřován a mnohokrát přestavován, takže jeho dnešní podoba nese jak původní románské rysy, tak i prvky gotiky a baroka.

Nyní ve vší úctě a tichosti do kostela společně vstoupíme. Za povšimnutí zde stojí především hlavní oltář. Až si jej budete prohlížet, věnujte pozornost velkému tmavému obrazu, který znázorňuje Ježíše na kříži, u něhož klečí Máří Magdalena. Obraz namaloval v 18. století Petr Brandl. Možná už jste toto jméno slyšeli. Jedná se totiž o jednoho z našich nejvýznamnějších barokních malířů. Na jeho obrazy se lidé jezdí dívat třeba do pražské Národní galerie, a jen málokdo tuší, že jeden je k vidění i v našem kostele. A jak se k nám taková vzácnost dostala? Celý barokní oltář sem byl dovezen v roce 1802 ze zrušeného kostela v Praze Na Zderazi.

Na oltáři, ale i na jiných místech v kostele můžete spatřit sochy světců. Jak je možné poznat, koho představují? Každý světec bývá zobrazován s tzv. atributem, tedy s něčím, co jej charakterizuje. Může to být předmět, zvíře nebo činnost, která je pro něj typická. Máří Magdaléna tak obvykle drží v ruce lebku, sv. Veronika roušku s otiskem Ježíšovy tváře a třeba Panna Maria může být zobrazena, jak šlape na hada, který představuje ďábla. Rozhlédněte se a určitě je uvidíte.

Pokud si myslíte, že umělecká díla v kostelech znázorňují jen svaté, prohlédněte si spodní část oltáře a zjistíte, že tomu tak není. Uvidíte tam za mříží otevřenou tlamu draka, chrlící oheň, kolem pak v plamenech dušičky, které trpí a prosí o milost. Co tato morbidní řezba znázorňuje? Jedná se o očistec, tedy místo, kde se duše zemřelých očišťují před svým vstupem do nebe.

Vpravo od oltáře se můžete pokusit rozluštit nápis na náhrobku, který připomíná smutnou událost, týkající se Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Krčín byl slavný a bohatý muž, kterému patřily Sedlčany a mnohé okolní vesnice. Proslul hlavně jako úspěšný zakladatel rybníků. Jeho dílem je nejen Musík, ale i jihočeské giganty jako Svět nebo Rožmberk. Zatímco v kariéře se Krčínovi dařilo vše, na co sáhl, a mnohý dnešní podnikatel by mu mohl závidět, v osobním životě měl spíše smůlu. Tragédií pro něj byla smrt milované dcery Marianny, která zemřela v dětském věku a byla pochována právě v dublovickém kostele.

Uvnitř kostela je toho k vidění samozřejmě ještě mnohem více, ale není od věci posadit se na chvíli do lavice a v tichosti se ponořit do zvláštní atmosféry, kterou nezažijete nikde jinde než v kostele. Na místě, které je prodchnuto staletou historií, zpěvem a modlitbami věřících i jejich osudy. Na místě, kam se už po staletí chodí lidé ztišit, odpočinout si od všech starostí, načerpat nové síly a připomenout si, že v našich životech existuje i něco, co nás přesahuje.

 

scroll to top