Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

2. světová válka na Jesenicku

1938 – 1939

V březnu 1938 bylo Hitlerem obsazeno Rakousko. Pro Československo to znamenalo, že se prodloužily jeho hranice s Německem o několik set kilometrů a tím se ještě více zvětšila míra ohrožení našeho státu. Sudetoněmecká strana v čele s Henleinem stupňovala své požadavky. V pohraničí se zvětšoval teror vůči českému obyvatelstvu, Židům a antifašistům. Češi však byli připraveni bránit svou vlast.

Evropské velmoci chtěly udržet mír za každou cenu. Proto anglický předseda vlády Chamberlain navštívil 22. září Hitlera a byl ochoten k maximálním ústupkům. Proto souhlasil s jeho požadavky na připojení československého pohraničí k Německu i  s rozbitím Československa. Hitler však stále zvyšoval své požadavky, a proto nakonec jednání skončila neúspěšně.

22. září večer oznámil prezident Beneš v rozhlasovém projevu, že byla utvořena vláda obrany národa.

V noci z 23. na 24. září 1938 byla vyhlášena mobilizace. Povoláni byli muži do 4O let. Z Jesenice narukovalo kromě dalších mužů pět učitelů z osmi, což značně narušilo chod školy. Několik dnů poté museli občané odevzdat pro potřeby vojska také koně a motorová vozidla. Byl zabaven benzín. Civilnímu obyvatelstvu bylo nakázáno zatemňování oken pro případ nepřátelského náletu. Projevil se nedostatek cukru, soli a petroleje, neboť ti, kteří na to měli, si dělali zásoby.

Ještě před vyhlášením mobilizace se v Jesenici objevili uprchlíci z pohraničí, kteří se však záhy museli vrátit zpět. Zůstala tu pouze jedna rodina ze Sudet a jedna ze Slovenska.

Dva týdny po vyhlášení mobilizace se záložníci vraceli do svých domovů, neboť mnichovská konference rozhodla o budoucnosti Československa zcela proti mysli národa.

Jesenický kronikář nazval tuto událost pod názvem „Smutný pátek 30. září 1938“. Generál Syrový, tehdejší předseda vlády, promluvil v rozhlase k občanům Československa, aby je připravil na nejtěžší zkoušku, jakou kdy náš národ musel podstoupit, aniž ji jakkoli zavinil.

„Čtyři mocnosti v Mnichově ve snaze zachovat evropský či světový mír, především však ve vlastním zájmu, usoudily, že nejsnazší to bude posunutím našich hranic. Ani státu ve válce poraženému se neukládá taková oběť ve formě, jak nám ji uložili v Mnichově naši takzvaní spojenci a přátelé. Bez jakéhokoliv zápasu zbraněmi o sídla, jež nám určila mírová konference po světové válce, především pomocí těch, kteří nám dnes hranice těchto sídel bezohledně a bez ptaní překreslují. Nebylo možno jinak bohužel než se podrobit neuvěřitelnému pokoření. Vláda i s brannou mocí byly postaveny před strašnou volbu: buď se pustit do zoufalé obrany hranic, která neměla žádné vyhlídky a za daných okolností by znamenala nejen zničení armády, ale i vyvraždění národa a vyvrácení jeho domova, anebo přijmout nadiktované bezohledné podmínky mnichovskou konferencí uložené národu, který nic nezavinil, diktované ne armádě poražené, ale skvělé, která však do boje ani nezasáhla.

Nepřestávejme věřit v zítřek – pro trpký dnešek!

Zůstává národ, i když se mění mapa.“

Podobně jako v Jesenici prožíval mnichovskou zradu celý národ.

5. října musel abdikovat prezident Beneš a o několik dnů později odešel do Anglie. Po něm opustila zemi řada dalších politiků. Došlo ke zrušení demokracie. Novým prezidentem byl na konci listopadu zvolen Emil Hácha, který byl pouhou figurkou na scéně ovládané Hitlerem. Ten mu také v noci ze 14. na 15. března 1939 oznámil své rozhodnutí o obsazení českých zemí a jejich začlenění do německé říše. (Slovensko 14. 3. vyhlásilo samostatný Slovenský stát.) Hácha byl vystaven velmi silnému nátlaku a musel být během jednání několikrát ošetřen lékařem. Nakonec podepsal nacisty připravenou smlouvu o tom, že prezident Hácha žádá Hitlera o ochranu českých zemí. Okamžitě začala německá okupace českých zemí.

16. března 1939 přijel do Prahy Adolf Hitler, který oficiálně vyhlásil vytvoření Protektorátu Čechy a Morava. Tím na několik let definitivně zmizelo Československo z mapy Evropy.

 

Rok 1945

Rok 1945 započal, tak, že chlapci byli odvedeni z rozkazu pracovního úřadu na zákopy na Východní Moravu, proti Rudé armádě. Všichni práce schopní muži museli docházet do Sedlčan a Kosovy Hory, kde pracovali na zákopech.

Nad naší krajinou létali stovky letadel a bombardovali města, lokomotivy atd.

 Byl příděl cukru na 3 měsíce dopředu.

Němečtí vojáci utíkají od svých jednotek, putují po krajině a z hladu kradou, obírají a přepadají jednotlivé chodce.

5. května Praha vyzívá lid k stavění barikád proti německým tankům. Národní výbor Jesenice nařizuje, aby občané hájili své vesnice a domovy před německými vojsky.

Občané drží hlídky na silnicích, u mostů, na cestách a vesnicích. 6. a 7. Května Praha volá o pomoc, byla napadena německými tanky a letectvem.

Téhož dne v Sedlci povraždili a umučili 21 lidí a zapálili školu. Občané se schovávají do lesů, staví skrýš, aby se včas schovali.

10.května projíždějí Jesenicí německé tanky.

11.května projíždějí Jesenicí první Ruské oddíly.

Po květnové revoluci byl zatčen úředník, který zásoboval Jesenici a Nedrahovice.

Velkostatkář s manželkou z Bolechovic byl odvlečen do koncentračního táboru.

 

Zpracováno podle kroniky obce Jesenice, Holanová

scroll to top