Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Poslední dny války v Kosově Hoře, z rodinných zápisů pana Linharta

 

Po onom zlikvidování německého transportu už to šlo s Hitlerem opravdu z kopce. Němci utíkali před sovětskou armádou a dělali přípravy pro svoji obranu i u nás na Sedlčansku. Na silnici vykopávali protitankové příkopy a v okolí Kosovy Hory postavili baterii protiletadlových děl. Jedno dělo připravené k palbě stálo za hlaváčkovou stodolou před okny domku babičky Hrsinové.  1. května se rozšířila zpráva, že Hitler skončil "hrdinnou smrtí". Vojenská posádka v Kosově Hoře postavila před školou stožár s černou smuteční vlajkou, postavili k ní stráž, která nutila všechny okolo jdoucí, aby vzdávali po fašisticku čest zvednutím pravé ruky. Kdo neposlechl, toho nenechali projít. Lidé pak raději obcházeli školu zadní uličkou. A to už byly opravdu poslední dny války. Z Moravy ustupovala armáda německého maršála Schernera, která měla obsadit Prahu a střední Čechy a postavit se na poslední odpor. Zatím ale 5.května vypuklo v Praze povstání a dříve než se dostal Scherner do Prahy, osvobodila ji 9.května sovětská armáda. Němcům zbyl k ústupu jen prostor jižně od Prahy přes jediný most přes Vltavu u Zrůbku a k tomu mostu zase vedla jediná silnice přes Kosovu Horu a Sedlčany. Ve dnech od 7. do 10. května se tudy přehnala celá armáda převážně divize SS, spousty tanků, děl a automobilů. Při projíždění městem mířili na všechny strany  kulomety a automaty. Most přes náš potok u Jarolímků, který měl poměrně malou únosnost, přetížení za tohoto zběsilého ústupu vydržel, ale obě jeho kamenná zábradlí tanky docela zbouraly a shodili do vody. Ale ani jeden tank nespadl do potoka, přestože dva už měly na  mále. Visely pásem přes okraj mostu, ale přece projely. Ve čtvrtek, když už motorizovaná armáda byla z dohledu, začaly se trousit pěší oddíly Wehrmachtu. Byly na ústupovém pochodu z Moravy a chtěly se dostat dál na západ, nechtělo se jim do zajetí sovětského. Odpoledne telefonovali z Vojkova, že tam prošel větší oddíl Němců a že z nich někdo střílel, tak prý je máme v Kosově  Hoře zastavit a odebrat jim zbraně. V Kosově Hoře sice bylo asi 50 lidí ozbrojeno, ale Němců bylo pár set. Byl s nimi generál a jeho pobočník major. Ostatní důstojníci utekli už dříve s těmi motorizovanými jednotkami. Generál byl už starší člověk, mohl také ustupovat motorizovaně, nechtěl však opustit svoje lidi a pochodoval s nimi. Byli všichni unaveni a hladový, tak jsme je po prohlídce, která byla bezvýsledná, ubytovali ve stodolách a pana generála a majora jsme ubytovali v domě pane ředitele Larvy. Asi hodinu na to přijelo do Kosovy Hory první sovětské auto. Byla to malá skupina většinou důstojníci s jedním generálem. U slavobrány postavené při vjezdu na náměstí (nápis na transparentu jsem provedl azbukou já), byli slavnostně uvítání předsedou revolučního národního výboru ředitelem Larvou, kosohorskými občany a kapelníkem naší dechovky panem Diblíkem. Než se vydali na další cestu do Sedlčan, hlásili jsme jim, že je v Kosově Hoře ozbrojený větší oddíl Němců s generálem. Na to jsme dovedli sovětské důstojníky k Larvovům, kde měli oba generálové spolu rozhovor. Bylo to trochu složité, sovětský generál mluvil rusky  s panem Kuklou, který byl za první světové války v Rusku, pan Kukla to překládal mně a já zase do němčiny generálovi Wehrmachtu. Nejdřív se ptal, ke které části německé armády patří a jestli je mu známo, že maršál Denick, nástupce Hitlera podepsal 8. května kapitulaci německé říše. Německý generál celý roztřesený odpověděl, že už několik dní nemá žádné zprávy ani rozkazy svých nadřízených a že ani rozhlas neposlouchal, takže byl zcela bez informací. Generál pak dal rozkaz. Českoslovenští partyzáni, to jsme byli jako my, dají možnost německým ozbrojeným jednotkám k ubytování, důstojníci s generálem mají být ubytování odděleně. Po příchodu sovětských jednotek budou zajatci převzati rudou armádou. Tak pro nás v Kosově Hoře skončila 2. světová válka, ale skutečně skončila v okolí Příbrami u Milína, kde padly poslední výstřely ještě o několik dnů později.

scroll to top