Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Původ názvu obcí Vilasova a Žemličkova Lhota

 

Pojmenování Lhota je spolu se zdrobnělou variantou Lhotka vůbec nejčastějším místním jménem u nás. V Čechách je Lhot a Lhotek celkem 322, na Moravě a ve Slezsku pak 130.

Vsi s těmito jmény byly u nás hromadně zakládány především ve 13. a 14. století, kdy bylo potřeba do některých méně úrodných míst přilákat nové osadníky. Takto pojmenované osady byly zakládány většinou v místech, kde se nacházely bažiny, které bylo zapotřebí nejdříve vysušit, nebo v lesích, které noví osadníci museli vypálit či vykácet, aby získali novou zemědělskou půdu. Za to pak byli po nějakou dobu, po určitou „lhůtu“ osvobozeni od odvádění dávek a od poddanských povinností. Slovo lhůta a jeho významy jsou pro výklad tohoto místního jména klíčové.

Ve staré češtině znělo toto podstatné jméno lhóta, ale existovalo i v podobě lhota, která často vystupuje v místních jménech. Původ tohoto slova je velmi zajímavý: tento výraz souvisí s přídavným jménem lehký. Z toho vyplývá, že jeho původní význam byl „ulehčení, úleva, osvobození“. V dnešní češtině má slovo lhůta poněkud jiný význam, označuje určitou stanovenou dobu, termín. Na jakém základě došlo k tomuto významovému posunu, je docela zřejmé: každá úleva byla totiž časově omezená a termín, kdy měla vypršet, byl velmi důležitý.

Protože je u nás Lhot a Lhotek opravdu velké množství, bylo potřeba je od sebe navzájem odlišit různými přívlastky. Nejčastěji byly Lhoty pojmenovány podle majitelů nebo významných obyvatel, například Šárovcova, Dobrovítova nebo Alenina Lhota. Dále mohly být Lhoty rozlišeny přívlastkem vyjadřujícím polohu (Horní, Prostřední nebo Záříční Lhota), tvaru (Okrouhlá Lhota, několik Dlouhých Lhot) apod.

Součástí obce Petrovice jsou hned dvě Lhoty. Jde jednak o Vilasovu Lhotu, jednak o Lhotu Žemličkovu. Snadno odhadneme, že přívlastky v obou místních jménech odrážejí někdejší majitele nebo významné obyvatele obou Lhot.

Založení obou těchto Lhot je poměrně pozdní: dnešní Vilasova Lhota je poprvé zmiňována k roku 1486, Žemličkova Lhota pak o tři roky později. Původně se však dnešní Vilasova Lhota nazývala Dolní nebo Dolejší Lhota, sousední Žemličkova Lhota měla naopak přívlastek Horní nebo Hořejší. Oba tyto přívlastky vyjadřující polohu byly velmi přiléhavé, protože cesta z Vilasovy do Žemličkovy Lhoty skutečně stoupá.

Nové přívlastky Vilasova a Žemličkova se začínají objevovat na přelomu 16. a 17. století. Rod Vilasů, který se nově objevuje ve jménu původní Dolní Lhoty, je v této vsi doložen již k roku 1489. Dosti vzácné příjmení Vilas, které bylo utvořeno od osobního jména Vilém, se na Sedlčansku vyskytuje dodnes, jinde se s ním téměř nesetkáme. Jméno Žemlička, které patřilo nepochybně majiteli některému ze statků v původní Horní Lhotě, je naopak jako příjmení velmi časté.

Pavel Štěpán

scroll to top