Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Padesátá léta - ze vzpomínek pamětníků

 

„V tý době se učitelům neříkalo pane učiteli a paní učitelko, ale soudruhu učiteli a soudružko učitelko. Nebo jen krátce, souško.“ (Nechvalice)

„Často jsme chodili se školou na filmy. Válečný, sovětský. Už jako malý holce se mi to protivilo.“ (Nechvalice)

„My měli ve škole sbor, něco kolem 15 – 20 dětí. A když se zakládalo družstvo, tak jsme jezdívali po vesnicích na valníku. To bylo jako pódium a z toho valníku jsme zpívali Nešťastný šafářův dvoreček, a pak taky ruský a budovatelský a pionýrský písničky. Taková nějaká agitace to byla.“ (Nechvalice)

„Mně, když se řekne zpěv, vždycky vytane na mysl písnička Geroj Čapajev (ruská, vojenská, pochodová). Ona to nejlíp zpívala Helenka Robinšáková z Křemenice, a přitom její rodiče, chudáci, tam byli někde uvězněný a nemohli se ani setkat. A ona uměla tuhle písničku nejlíp. To byl takovej paradox.“ (Nechvalice)

scroll to top